Koloseum

Město: Roma
Provincie: Italia

Koloseum

Koloseum nebo Římské koloseum, původně Flaviovský amfiteátr (latinsky: Amphitheatrum Flavium, italsky: Anfiteatro Flavio nebo Colosseo), je oválný amfiteátr v centru města Říma v Itálii. Jde o největší amfiteátr, který byl kdy v římské říši postaven. Je to jedno z velkých děl římské architektury. Nachází se východně od Fora Romana. Jeho stavba začala mezi lety 70 a 72 n. l. za římského císaře Vespasiana a byla dokončena v roce 80 n. l. za císaře Tita. Za vlády Domitiana (81–96) byly provedeny některé další úpravy. Jméno Amphitheatrum Flavium je odvozeno od Vespasianova a Titova rodového jména Flavius (tzv. gentilicia). Původně bylo schopno pojmout 50 000 sedících diváků a bylo užíváno ke gladiátorským zápasům a veřejným podívaným. Vedle gladiátorských her se zde pořádaly i naumachie (stylizované námořní bitvy), zápasy s divou zvěří, popravy, rekonstrukce známých bitev a dramata založená na klasické mytologii. V raném středověku přestala budova sloužit k zábavě. Později byla využívána k obývání, sněmování, jako pevnost, kamenolom a křesťanská svatyně.

Název
Jeho původní latinské jméno bylo Amphitheatrum Flavium, často počešťováno jako Flaviovský amfiteátr (podle císařů flaviovské dynastie, kteří ho postavili). I když je toto jméno často užíváno ve vědecké literatuře, všeobecně je spíše neznámé. Ve starověku Římané Koloseu neoficiálně říkali Amphitheatrum Caesareum (Císařský amfiteátr), tento název by však mohlo nést více objektů a název Amphitheatrum Flavium rovněž – Vespasianus a Titus, stavitelé Kolosea, postavili také amfiteátr stejného jména v Puteoli (moderní Pozzuoli). Historikové usuzují, že jméno Koloseum pochází od kolosální Neronovy sochy, která stála hned vedle. Později byla tato socha Neronovými nástupci upravena do podoby boha Helia (Sol) nebo Apollóna, boha slunce, přidáním nezbytné sluneční koruny. Několikrát byla původní hlava nahrazena hlavami dalších císařů. I přes rozličné katastrofy zůstala socha stát až do středověku a byla jí přisuzována zázračná moc. Byla vnímána jako symbol věčnosti Říma.

Historie
Jeho výstavba začala za vlády císaře Vespasiana v letech 70–72. Vybrána byla rovinatá plocha na dně nízkého údolí mezi kopci Caelius, Esquilinus a Palatinus, kterým vedl kanál. Od 2. století př. n. l. bylo toto území hustě obydleno. Bylo poškozeno velkým požárem Říma v roce 64 n. l., následkem čehož Nero zabral většinu území a zařadil ho do svého osobního majetku. Po straně Kolosea postavil grandiózní Domus Aurea, před kterým vytvořil umělé jezero obklopené pavilony a zahradami. Stávající akvadukt Aqua Claudia byl rozšířen, aby mohl zásobovat prostor vodou a vedle vchodu do Domu Aurea byla zasazena gigantická bronzová socha Nerona. Velká část Domu Aurea zanikla, socha však zůstala zachována. Jezero bylo vypuštěno a plocha použita jako místo pro nový Flaviovský amfiteátr. Uvnitř bývalých základů Domu Aurea vyrostly gladiátorské školy a ostatní podpůrné budovy. Podle rekonstruovaného nápisu nalezeného na tomto místě „nařídil císař Vespasianus, aby byl nový amfiteátr vztyčen z jeho podílu na válečné kořisti“. Tím se myslí velká část pokladu získaného roku 70 Římany díky vítězství v židovské válce. Proto může být Koloseum považováno za velký triumfální památník, odrážející římskou tradici oslav velkých vítězství. Vespasianovo rozhodnutí postavit Koloseum na břehu Neronova jezera lze také chápat jako populistické gesto navrátit lidem místo, které Nero využíval pro své vlastní účely. Na rozdíl od mnoha jiných amfiteátrů, které se nacházely na kraji města, bylo Koloseum postaveno v centru – doslova i symbolicky v srdci Říma.

V době Vespasianovy smrti v roce 79 bylo Koloseum dokončeno až po třetí patro. Poslední úroveň byla dokončena a budova inaugurována jeho synem Titem v roce 80. Cassius Dio počítal, že během inauguračních her amfiteátru bylo zabito více než 9 000 divokých zvířat. Za Vespasiánova mladšího syna, nově dosazeného císaře Domitiana, byla budova dále přestavěna. Domitianus postavil hypogeum, sérii podzemních tunelů užívaných k ubytování zvířat a otroků. Také nechal na vrchol Kolosea umístit galerii, aby zvýšil kapacitu míst k sezení. V roce 217 bylo Koloseum zle poškozeno velkým požárem (podle Dio Cassia způsobeného osvětlením), který zničil dřevěná horní patra vnitřku amfiteátru. Až do roku 240 nebylo Koloseum opraveno úplně a prošlo dalšími úpravami v roce 250 nebo 252 a opět v roce 320. Zápisy popisují restaurace různých částí Kolosea za Theodosia II. a Valentiniana III. (vládl 425–450), pravděpodobně aby se opravilo poškození způsobené hlavním zemětřesením z roku 443; více prací následovalo v letech 484 a 508. Až do 6. století byla aréna dále užívána pro podívané, poslední gladiátorské boje jsou zmiňovány kolem roku 435. Lov zvířat pokračoval nejméně do roku 523. Koloseum bylo nazýváno Římskou arénou smrti. V aréně bojovali gladiátoři. Gladiátoři s mečem a kulatým štítem se nazývali Retiarmusové a se sítí a trojzubcem Prákové, gladiátoři se Scutunem – římským obdélníkovým štítem byli nazýváni těžkooděnci.




PŘEHLED 7 DIVŮ ANTICKÉHO SVĚTA A ZAJÍMAVÉ STAVBY

názevměstoprovincie
KoloseumRomaItalia
PantheonRomaItalia
Visuté Semiramidiny zahradyArsamosataArmenia
Artemidin chrámLutetiaLugdunensis
Maják na ostrově FaruPerinthusThracia
Egyptské pyramidyThessalonicaMacedonia
Rhódský kolosCaesarodunumLugdunensis
Feidiův Zeus v OlympiiBagacumBelgica
Mauzoleum v HalikarnassuCondevicnumLugdunensis
Neronova socha v ŘíměRomaItalia
Hadriánovo mausoleumRomaItalia




návod / historie / slavné bitvy / divy světa / císaři